Řada Seiko 5 pro mě má speciální význam, stála totiž u zrodu mé vášně pro hodinky. A proto se k ní rád vracím i dnes. Rád si vyzkouším a případně pořídím nějaký ten z modelů nové generace Seiko 5. Jako například malé fieldy SRPJ83, které jsou s průměrem 36,4 pro mé hubené zápěstí jako stvořené. A navíc mi připomínají jedny z mých původních pětek.
Musím se přiznat. Novou řadu Seiko 5, kterou Seiko odstartovalo poněkud kontroverzními „5KX“ a pak k nim přidalo modely „DressKX“ mám rád. Líbí se mi ten její posun. Líbí se mi, že Seiko udělalo za minulostí relativně tlustou čáru a přitom se v ní často inspiruje. Inspiruje, ale zároveň přináší mnoho nového, což není v celé modelové řadě Seika, kde se to často hemží různými historickými re-edicemi a re-interpretacemi, úplně obvyklé.
Fieldy pro radost
Nové fieldwatche v řadě Seiko 5 mi tak udělaly velkou radost. SRPJ83, které jsem si nakonec pořídil, pro mě představují takový nostalgický návrat k mým hodinkovým kořenům. První mechanické hodinky jsem si totiž pořídil v roce 2011 při služební cestě v Singapuru. Koupil jsem tehdy dvoje Seiko 5, každé mě tam vyšly asi na 1 200 korun. Na denní nošení jsem měl SNK375. A jako „víkendovky“ jsem nosil fieldy SNZG07.
Dnes už se mi ty SNZG na ruku moc nedostanou. Je to i proto, že se za dobu od jejich pořízení posunul můj vkus. Hodinky s průměrem 41 mm už prostě moc nenosím. Sice jsou SNGZ důkazem, že Seiko umí udělat i velké hodinky relativně nositelné (výška 11 mm, krátké přes nožky, plus ta geometrie ciferníku s vystouplou minutovou stupnicí, to vše je opticky zmenšuje), ale na můj aktuální vkus jsou prostě velké. Občas jsem uvažoval, že bych je tedy doplnil menšími SNK803. Jenže u nich mě nikdy moc nebavil ciferník, i když jsou to celkově moc fajn hodinky.
Splněné požadavky
Naděje svitla s fieldy v nové pětkové řadě. Ty nejdřív přišly s průměrem pouzdra 39,4 mm a tahle verze mi úplně nesedla. V Seiku totiž protáhli nožky a podle mě na mé ruce nepůsobí nijak menší, než ty staré SNZG. Ovšem později uvedené menší provedení s průměrem 36,4 mm, to je jiná záležitost! Sice jsem nejdřív uvažoval o verzi s černým ciferníkem a ocelovým náramkem, nakonec jsem ale sáhl po téhle béžové SRPJ83. A jsem za to moc rád. Vyvolávají ve mě vzpomínky na spoustu věcí, které jsem prožil s mými původními SNZG na ruce.
Zároveň jsou pak v přímém porovnání důkazem toho, kam se nová řada Seiko 5 posunula. Spousta lidí u ní kritizuje růst ceny. Ten popřít nemůžeme. Jenže vyšší cena se na hodinkách projevuje pozitivně. Upgrade strojku ze 7S36 na 4R36 je neoddiskutovatelný. Hacking a ruční nátah jsou prostě věci, které chcete. Když jsem staré pětky nosil denně, bylo mi to fuk, ale dneska mě „seiko shufle“ a nařizování bez zastavení strojku prostě nebaví. I když uznávám, že to není nic smrtícího.
Upgrady ale pokračují dál a jsou podle mě mnohem podstatnější. Stačí se podívat třeba na zpracování pouzdra. Jak moje staré SNZG, tak tyhle nové SRPJ, mají pouzdro pískované. Ale u nových je to pískování prostě mnohem preciznější. U těch starých působí výsledek trochu „plastově“, nové mají onen kýžený až saténový look. Navíc má pouzdro preciznější hrany a pískované je i dýnko, které je u SNZG leštěné a působí to trochu jako pěst na oko. Další příjemný detail navíc jsou u nové verze vrtané nožky.
Moderní look
Hlavní peckou je ale ciferník. Už SNZG ho mají podle mě moc zajímavý. Nápad s vystupující minutovou stupnicí, která působí skoro jako vnitřní luneta, je neotřelý. A podle mě i příjemně funkční, protože indexy vlastně hezky spojuje s minutovou ručkou, která je skoro ve stejné výšce. Taky je tu fajn aplikované logo. Ovšem nové SRPJ přichází s krásnou strukturou ciferníku, kterou podle mě v téhle cenové kategorii umí fakt jen Seiko a nikdo jiný.
Logo je aplikované jen z půlky, to je trošku krok zpátky. Ale fantastické jsou naopak aplikované číslice. Krásně chytají světlo a pomáhají čitelnosti a dodávají téhle verzi určitý moderní nádech. Oproti staršímu modelu jsou tu menší lumi body, ale čitelnost je do rána dobrá v obou případech.
Nový model má také klenuté sklíčko. Z hlediska praktičnosti to sice u fieldwatchů nepovažuji za upgrade, ale je fakt, že to hodinkám dodává opět trochu na zajímavém a moderním vzhledu. Jo, obojí je hardlex, ale mé staré SNZG jsou důkazem toho, že i ten toho vydrží fakt dost (nějaké stopy se tam najdou, ale musím je fakt hledat).
Cena je dobrá
A teď k té ceně. Ona vlastně totiž není tak rozdílná, jak to na první pohled vypadá. Pryč je totiž doba, se staré pětkové modely daly koupit za dva až tři tisíce. Dneska jsou v českých e-shopech SNZG zhruba za 6 tisíc a v zahraničí se dají sehnat kolem pěti. S menšími SNK803 můžete ušetřit. Ze zahraničí vyjdou se vším všudy asi na čtyři tisíce.
No a ty nové stojí osm tisíc. Oficiálně. Velké české e-shopy na pětkovou řadu slevy moc nedávají, ale příležitostí, jak nové pětky pořídit levněji, když chcete, je dost. Koupit jdou asi za 5 500 korun. A to je podle mě naprosto super cena, za kterou získáte opravdu povedené hodinky.
Ale ano, když se na to podíváme optikou „tehdy a teď“, zdá se, že nové Seiko 5 už nejsou tak výhodné, jako bývaly. Vlastně fakt nejsou – jenže po uplynulých pár letech vlastně nic není. Doba, kdy jsem já SNZG koupil „za tísícovku“ je dávno pryč a byl to fakt trochu extrém, ale jasně, v porovnání s tím teď ty nové za osm „nedávají smysl“. Jenže když se podíváme na situaci optikou „tady a teď“, tak prostě smysl dávají.
